Škrkavky a motolice
Při spolknutí vajíčka (které může být v nedokonale umyté zelenině nebo neuvařeném mase), dojde v žaludku k aktivaci larvy, která se přes játra (vrátnicovou žilou) dostává do plic, případně pak dále do těla. V plicích larvy dozraji v dospělce a v průduškách se opět rozmnožují. Vykašláváním se opět vajíčka dostanou do žaludku – některé zpět do plic, některé do střev a následně mimo naše tělo. Takhle mohou paraziti způsobovat dětské kašle a nechutenství.
V dalších orgánech je se mohou projevovat následovně:
- ve slinivce jako motání hlavy
- v mozku jako epilepsie
- v játrech jako žlučníkový záchvat, a další.
Bakterie
V normální mikroflóře našich střev jsou bakterie běžné a nezbytné. Pokud je jich nedostatek, nebo chybí konkrétní druhy, člověk špatně tráví. Různé druhy rostlin a obilnin potřebují ke svému zpracování různé druhy bakterií. Stejně tak to platí pro žaludek a játra při zpracování živočišných látek. Problém však nastává, když se tyto bakterie přemnoží. Způsobují záněty tkání ve všech možných částech těla.
V nedávno uvedených vědeckých studiích bylo potvrzeno, že Alzheimerova a Parkinsonova choroba je způsobena bakterií Ecoli působící v mozku a nervové soustavě.
Viry
Ani viry nejsou v lidském těle vítanými společníky. Dokáží svým působením ovlivnit náš imunitní systém tak, že bílé krvinky nepoznají, proti jakému napadení mají působit. Mohou potom napadat i vlastní organismus a my vnímáme příznaky jako alergie, ekzémy, dýchací potíže a podobně. Navíc mohou takzvaně „spolupracovat“ s jinými druhy virů i bakterií, a vzájemně se podporovat tak, aby jejich teritorium nikdo neohrožoval a mohli se nekontrolovaně množit.
Plísně
Žádná plíseň se nebude nacházet v místě se zásaditou povahou. Vždycky potřebuje ke svému působení a růstu kyselé prostředí. Tady jí dokonce pomáháme my sami, se svým stravovacími návyky a stresovým chováním.
Dost časté je i spolupůsobení větších parazitů. Ti se plísněmi „maskují“. Tedy alespoň to tak na diagnostických přístrojích vypadá.
Po odstranění plísní z těla měříme parazity. Má to i svou logiku. Nedostatečně kyselé prostředí v žaludku nedokáže zlikvidovat vajíčka parazitů. Nedostatečně kyselý žaludek bývá proto, že se mísí žaludeční kyselina a dvanáctníkové zásady. Následně se tedy okyselí dvanáctník + tenké střevo a dál zakyselí celý organismus. Pak přijdou na řadu plísně.
Jen se můžeme dohadovat co, bylo dříve – „vejce nebo slepice“.